Tak jsme si zahráli na Nám. Jiřího z Poděbrad při Svatopetrském jarmarku v Ostravě-Vítkovicích. Akce vydařená, tedy určitě z naší strany. Na drobné kolapsy jako přetočené baskytarové pásy na zádech, nezvládnutá manipulace s kolíčky držící noty, to bylo výborné. Bohužel jak už bývá zvykem, "profi" zvukař a jeho "profi" asistent podali obávaný výkon ve smyslu: "... to jsou jen nějaká děcka ze ZUŠky...". Ale nám to nevadí, neb co nás nezabije, to nás naučí hrát lépe. A tak i na této akci se ukázalo, že to jde, i když zvukař nechce, že nějaká ta chybička je v normě a správný muzikant se pozná podle toho, jak umí vybruslit z průšvihu, nejlépe hraním, že. Pokud jsme měli jako předskokany Maxim turbulenc, tak tentokrát jsme byli předskokany my, a to nikomu jinému, než Evě a Vaškovi! Snad se nám tedy podařilo nastavit laťku alespoň na náročnou úroveň. A protože je konec školního roku, a protože jste všichni hráli móóóóc hezky, pan učitel je na vás hrdý a máte všichni za jedna. To platí i pro rodiče, kteří nás podpořili, vytvořili pomyslný kotel, vlastně jste svou účastí zaplnili náměstí víc, než bylo po nás na populární dvojici. Děkujeme i rodičům fotícím a soucítíme s rodiči bourající do dopravního značení. Pokud se to tak dá říci, vaše oběť nebyla zbytečná a jistě se projeví do budoucna v podobě spokojených a kvalitně hrajících dětí.